FAQ

FAQ - často kladené dotazy

Často kladené otázky k činnostem Úřadu státního odborného dozoru - určená technická zařízení, stavební zákon.

Otázky:

1. Jaký je rozdíl mezi oprávněním a osvědčením k činnostem na určených technických zařízeních?
2. Který právní předpis vymezuje určená technická zařízení?
3. Má osvědčení k činnostem na určených technických zařízení omezenou platnost?
4. Na které středotlaké kotle není při obsluze třeba topičského průkazu?
5. Je platná revize, provedená na elektrických zařízeních revizním technikem, který nebyl fyzicky přítomen u prováděné revize?
6. V jakých intervalech se provádí pravidelné revize elektro u pracovních strojů a kdo může v resortu MO provádět ověřování výrobku podle ČSN EN 60204-1 ed.2?
7. Musí mít dodavatel, která se uchází o zakázku na vybudování nového úložiště LPG a kotelny včetně plynových rozvodů, oprávnění vydané orgánem SOTD MO?
8. Jaký je rozdíl mezi odpovědným a odborným zástupcem uvedeným v Oprávnění SOTD MO?
9. Jak často se musí provádět odborné zkoušky výtahů?
10. Jaké doklady a stanoviska je třeba doložit při podání žádosti o stavební povolení a jakým způsobem o stavební povolení požádat?
11. Jaké doklady a stanoviska je třeba předložit při kolaudaci stavby a jakým způsobem máme požádat?
12. Je možné podat na stavební úřad žádost o vydání kolaudačního souhlasu (aniž by byla současně předložena závazná stanoviska dotčených orgánů) a tyto předložit až na závěrečné kontrolní prohlídce stavby?
13. Je přípustné, aby podatel podání na stavební úřad „zjednodušil“ toto podání úpravou jeho obsahových náležitostí? (viz: Formuláře - přílohy vyhlášky č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu).


Otázky a odpovědi:

1. Jaký je rozdíl mezi oprávněním a osvědčením k činnostem na určených technických zařízeních?

Oprávněním prokazuje organizační celek MO (VÚ, VZ), právnická či podnikající fyzická osoba odbornou způsobilost k montáži opravám, revizím a zkouškám na určených technických zařízeních. Uchazeč o veřejnou zakázku zahrnující činnosti na určených technických zařízeních musí toto oprávnění předložit zadavateli.

Osvědčení je doklad o prověření odborné způsobilosti fyzické osoby (revizního technika) a samo o sobě nepostačuje uchazeči o veřejnou zakázku k prokázání způsobilosti právnické či podnikající fyzické osoby.

Žádost o prověření odborné způsobilosti je přístupná na tomto webu v sekci ke stažení. Požadavky na doklady potřebné k prověření odborné způsobilosti jsou uvedeny v části formuláře.

 

2. Který právní předpis vymezuje určená technická zařízení?

Určená technická zařízení (dále jen „UTZ“) jsou vymezena vyhláškou MO č. 273/1999 Sb.

 

3. Má osvědčení k činnostem na určených technických zařízení omezenou platnost?

Platnost osvědčení k činnostem na určených technických zařízeních je omezena na 5 let. Konkrétně se vychází z podkladů předložených žadatelem a omezení platnosti těchto dokladů.

 

4. Na které středotlaké kotle není při obsluze třeba topičského průkazu?

Topičského průkazu u středotlakých kotlů není třeba:

a) k obsluze plně automatizovaných kotlů se jmenovitým množstvím vyrobené páry do 0,5 t/h (popřípadě s tepelným výkonem do 0,35 MW),

b) k obsluze kotlů s konstrukčním tlakem do 0,4 MPa a celkovým objemem do 100 litrů.

Obsluha těchto kotlů musí být prokazatelně zaškolena a zacvičena, v souladu s požadavky výrobce.

 

5. Je platná revize, provedená na elektrických zařízeních revizním technikem, který nebyl fyzicky přítomen u prováděné revize?

Pokud revizní technik provedl revizi, aniž by viděl posuzovaný objekt, revizní zpráva není platná. Podle čl. 5 ČSN 33 1500 se při revizi provádí prohlídka, měření a zkoušení, s přihlédnutím k předpisům výrobce, aby bylo zajištěno ověření stavu elektrického zařízení z hlediska bezpečnosti. Revizní zpráva musí obsahovat:

  • určení druhu revize,
  • vymezení rozsahu revidovaného elektrického zařízení,
  • soupis použitých přístrojů, soupis provedených úkonů (prohlídky, měření a zkoušky),
  • soupis zjištěných závad,
  • datum zahájení a ukončení revize, datum vypracování a předání revizní zprávy,
  • jméno a podpis revizního technika s jeho evidenčním číslem,
  • naměřené hodnoty, pokud nejsou obsaženy v dokladech použitých pro sestavení revizní zprávy.

 

6. V jakých intervalech se provádí pravidelné revize elektro u pracovních strojů a kdo může v resortu MO provádět ověřování výrobku podle ČSN EN 60204-1 ed.2?

Pravidelná revize pracovních strojů se neprovádí, ale podle čl. 18, ČSN EN 60204–1 ed.2, se provádí ověření výrobku.

Podle § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 378/2001 Sb. musí být provedena následná kontrola zařízení nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak.

Ověření (kontrolu) mohou provádět pracovníci s kvalifikací § 6 až 9 podle vyhlášky č. 50/1978 Sb. jejichž organizační celek (VÚ, VZ) nebo podnikající právnická či fyzická osoba je držitelem oprávnění SOTD MO.

 

7. Musí mít dodavatel, která se uchází o zakázku na vybudování nového úložiště LPG a kotelny včetně plynových rozvodů, oprávnění vydané orgánem SOTD?

Jedná-li se o dodávku nového zařízení pro MO nemusí mít dodavatel (zhotovitel) oprávnění vydané orgánem SOTD. Musí však vlastnit oprávnění patřičného rozsahu vydané TIČR dříve ITI Praha.

Poznámka: Jedná-li se o činnosti na určených technických zařízeních v majetku MO, například rekonstrukce, opravy, havárie, musí mít zájemce o zakázku oprávnění vydané orgánem SOTD MO.

 

8. Jaký je rozdíl mezi odpovědným a odborným zástupcem uvedeným v Oprávnění SOTD MO?

Oprávnění k činnostem na UTZ, ve kterém je uveden odpovědný zástupce, zmocňuje držitele zabezpečit činnosti na UTZ (revize opravy, montáže, …) prostřednictvím třetí osoby.

Třetí osoba musí být držitelem oprávnění k činnostem a musí provést činnosti na UTZ vlastními silami. V jejím oprávnění je uveden odborný zástupce. Tím může být pouze osoba (osoby), vlastnící osvědčení odborné způsobilosti SOTD.

 

9. Jak často se musí provádět odborné zkoušky výtahů?

Odborné zkoušky výtahů se provádějí dle čl. 5.3.1 Tabulky 1 ČSN 27 4007:2004 Bezpečnostní předpisy pro výtahy – Prohlídky a zkoušky výtahů.

  • Výtahy určené k dopravě osob nebo osob a nákladů – periodicita 1 x za 3 roky;
  • Výtahy určené pouze k dopravě nákladů a malé nákladní výtahy - periodicita 1 x za 6 roků;
  • Lhůty pro odborné zkoušky mohou být překročeny maximálně o 6 měsíců.

 

10. Jaké doklady a stanoviska je třeba doložit při podání žádosti o stavební povolení a jakým způsobem o stavební povolení požádat?

Stavebník nebo jím pověřená osoba požádá (osobně v úřední dny nebo písemně) příslušné pracoviště vykonávající působnost stavebního úřadu formou „Žádosti o vydání stavebního povolení“ na formuláři uvedeném v příloze č. 2 k vyhlášce č. 526/2006 Sb., který bude důsledně vyplněn a doložen podle jednotlivých bodů včetně části B, již při podání žádosti.

Pro vydání stavebního povolení stavebník k žádosti připojí doklady prokazující vlastnické právo, projektovou dokumentaci (PD), plán kontrolních podmínek, závazná stanoviska nebo stanoviska dotčených orgánů nebo jiné doklady vyžadované zvláštními právními předpisy. PD se předkládá ve dvojím vyhotovení. Pokud stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení. Pokud předložená PD není zpravována oprávněnou osobou, stavební úřad řízení zastaví.

Formuláře jsou ke stažení na:

http://www.mmr.cz > Územní plánování a stavební řád > Vzory a formuláře > Formuláře žádostí podávaných podle nového stavebního zákona - vyhlášky č. 526/2006 Sb., č. 498/2006 Sb. a č. 499/2006 Sb.

 

11. Jaké doklady a stanoviska je třeba předložit při kolaudaci stavby a jakým způsobem máme požádat?

Stavebník nebo jim pověřená osoba požádá formou „Žádosti o vydání kolaudačního souhlasu“ na formuláři uvedeném v příloze č. 5 k vyhlášce č. 526/2006 Sb., který bude důsledně vyplněn a doložen podle jednotlivých bodů včetně části B, již při podání žádosti.

Pro vydání kolaudačního souhlasu stavebník opatří závazná stanoviska dotčených orgánů, ostatní stanoviska a doklady k užívání stavby. U jednotlivých staveb se zpravidla typ závazných stanovisek, stanovisek a dokladů liší, proto je dobré ještě před podáním žádosti toto se stavebním úřadem konzultovat.

 

12. Je možné podat na stavební úřad žádost o vydání kolaudačního souhlasu (aniž by byla současně předložena závazná stanoviska dotčených orgánů) a tyto předložit až na závěrečné kontrolní prohlídce stavby?

Jedná-li se o vydání kolaudačního souhlasu na stavbu, kdy při procesu řádného povolování, realizace či užívání této stavby jsou nezbytná závazná stanoviska dotčených orgánů, pak musí být při podání žádosti o kolaudační souhlas zároveň přiložena i závazná stanoviska příslušných dotčených orgánů.(§ 122 odst. 1, zákona č.183/2006 Sb.

Žádost o vydání kolaudačního souhlasu je stavebník povinen předložit na předepsaném formuláři (viz vyhláška č. 526/2006Sb. – Příloha č. 5, ČÁST A). V bodě ozn. VIII této přílohy stavebník vyplňuje „Informace o stanoviscích dotčených orgánů a jak bylo jejich požadavkům vyhověno“.

Dále „ČÁST B“ Přílohy č. 5, specifikuje „ Přílohy k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu“. Zde pak v bodě č. 12 je vyžadována informace o předkládaných závazných stanoviscích s uvedením příslušného orgánu, čj. A data vydání. Stavebník je rovněž povinen v příloze označit předkládá-li stanoviska samostatně nebo v dokladové složce.

Žádost o kolaudační souhlas bez přiložených závazných stanovisek může stavebník na st. úřad podat. Vzhledem k tomu, že podání však neobsahuje povinné předepsané náležitosti (viz. výše), stavební úřad nepostupuje podle §122 odst. 2, tj, nestanoví termín závěrečné kontrolní prohlídky stavby ve lhůtě do 15 dnů ode dne podání žádosti, ale neprodleně vyzve stavebníka k doplnění žádosti (v rozsahu dle vyhlášky č. 526/Sb. – Příloha č. 5) a pro doplnění stanoví přiměřenou lhůtu. Stavebníka rovněž poučí, že nebude-li v této lhůtě žádost řádně doplněna, věc odloží.

 

13. Je přípustné, aby podatel podání na stavební úřad „zjednodušil“ toto podání úpravou jeho obsahových náležitostí? (viz. Formuláře - přílohy vyhlášky č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu).

Nelze. Pokud podatel činí podání, jehož obsahové náležitosti stanoví prováděcí předpis (vyhláška č. 526/2006 Sb.), je podatel povinen tuto formu dodržet a neupravovat. Pokud je součástí podání i projektová dokumentace, potom její rozsah a obsah stanoví také prováděcí předpis (vyhláška č. 499//2006 Sb. o dokumentaci staveb).